Včera k nám připutoval log od Ludvajse64, který vytvořil na našem letterboxu 3.Památné stromy na Slánsku. Tento excelentní log si nemůžeme nechat jen pro sebe. Je to naprosto úžasný log, který naplno odhaluje kačerské snažení při odlovu keše. Věříme, že i Vy zapátráte ve své paměti a že se s námi  podělíte i o Vaše logy, případně i o jiné zalogované raritky, které by neměly upadnout v zapomnění. Těšíme se na všechny Vaše příspěvky. :)

 

Log Ludvajse64 na letterboxu Řisutské lípy :

Found it Found it
11/15/2011

Radeji bych svou anabazi nijak nepitval a napsal jen TFTC. Hodne mi to pripomina putovani jisteho vojaka mezi Piskem a Budejicema. Listing me hned zaujal a napad na prochazku “by TwiceRaP” byl natolik lakavy, ze jsem si vytiskl jediny list s versovanym navodem a tesil se na vhodne pocasi. Ne, opravdu netusim, proc za vhodne pocasi pokladam mlhu hustou tak, ze neni videt na krok a proc zrovna podvecer, kdyz blbe vidim ve dne. Po pameti (vzdyt to tu znam) jsem vjel do obce a minul jak odbocku, tak i konec vesnice. Druhy pokus byl uspesny a ja zaparkoval primo u krasne lipy. Vystracham basnicku a vylezu na mraz. Jsa zkuseny kacer, hned vim, co hledat. Podle rikanky by se to dalo “osulit” autem, tohle je jasny, tohle taky, tak jedu. Jedu asi blbe, kus basnicky nemuzu v bile tme najit. Otacim svuj vyhraty geovuz komusi na dvorku a jedu na vychozi bod, kde volim opacny smer jizdy. A vida, tady je dalsi zrymovany waypoint! Ale dal to zase nejak nevychazi…Strategicky parkuju za obci a chte nechte jdu po svych. Vsechno je na svem miste, ale nesouhlasi smer. Aha, uz to mam! “Jdi tam, kde se dlouho spi…”, to znamena dovnitr a ne okolo. Ze me to hned netrklo! Vchazim do arealu a k smrti vylekam babicku schovanou mezi “postelemi”. Chudinka, jak jsem se vynoril z mlhy s papirem v ruce a cely v cernem, nejspis myslela, ze ji mam na seznamu neboztiku. Pomalu jsem podle navodu dosel az k predposlednimu versi, ale misto pokladu tam bylo jen moje opryskane auto. Napadlo me, ze “okruh” bude asi vetsi a vydal jsem se smerem k dalsi vesnici hledat posledni indicii. Nic, jen houstnouci mlha. Drepim v aute a dumam, kde je chyba. Nevim ani, kde jsem, tak zapinam navigaci. Pro jistotu do ni jeste zadam souradnice lipy. Nevericne cumim, kam to ukazuje.
Mili owneri, prave jsem vam udelal betatest vaseho letterboxu v Turanech. Vsechno je OK, jen prava strana je leva a nejde nalezt finalni krabicku
Cesta domu stejne vede pres Risuty, zastavim se tu a zkusim stesti. V Turanech jsem nasel alespon lipu, tady jen hospodu! A zavrenou. Nedam se odradit, stoupam po schodech a vzapeti nachazim jeden vers za druhym. Parada! Parada jen do chvile, nez prekvapim mistni omladinu u taboraku z rozbiteho nabytku, Nevericne jsme na sebe koukali. Zeptali se mne, jestli jim jdu vynadat. Rikam ze ne, ze jen neco hledam a pak odejdu. Miji me jeste jeden klucina a vzapeti z temne mlhy slysim jejich hlasy: “Ty vole kdo to byl?” “Nevim, nejakej divnej”. Kaslu na to, jdu pro auto. Ale neda mi to a pro jistotu pomalu jedu tmou a hledam cokoli podobne poslednim versikum. Jako prizrak vystupuje z mlhy skupinka stromu… Posledni pokus, povestne steblo tonouciho. Posledni versik se zhmotnil a ja fascinovane pocitam kroky…poklekam…odhrnuju kryti a vytahuju poklad. Tohle mi chybelo v Turanech. Pres vsechny peripetie davam kesce bodik do Favorites, byl to dobrodruzny vecer a lov jsem si nalezite uzil. Dekuju, moc hezka keska
In: CWG, Out: CWG, GC
PS: Tu lipu jsem nenasel. Svejk taky nebyl uspesny.

Fefekladno – upoutávka na log Benjo 5 na keši Přechod Brd GC2Z944 :

Found it Found it

07/15/2011

TTF 00:45 – 13:00 celá trasa pešky 
Tak jak zacít? Asi motivací, která byla hned nekolikerá.
Po pohledu na název keše jsem si hned vzpomnel na FTF pred dvema lety na Krkonoše Crossing (visit link) , proto tahle keš byla hozenou rukavicí. Další a bohužel trochu horkou vecí bylo to, že jsem už asi tak rok vymýšlel v podstate stejnou keš. Mela vést po stejné stope až do konce, jen mela zacínat už na okraji Prahy, na konecné autobusu Báne, kde ta Brdská cervená linka zacíná. Melo se to jmenovat Po stopách Aztéckého pokladu, mít dve parádní fyzické stage a už jsem to mel fakt vychytané a v léte jsem to ted chtel jít rozmístit. No nic, treba ten nápad použiji ješte nekde jinde.
No a poslední výzvou bylo, že jsem v pátek mel být odpoledne v pul šesté v Pardubicích, a tak jedinou možností, jak zkusit zabojovat o to FTF, bylo vyrazit rovnou po pražském vinném eventu, behem nehož prišla notifikace, pekne z cerstva na noc. Preci jen hec je hec. 
Ješte jsem se stavil doma dobít mobil a baterky a posledním nocním vlakem jsem vyrazil do Všenor.
Na cestu jsem se tedy vydal v 0:45. Do kopce to bylo za svitu baterky celkem dobrodružné, dvakrát jsem ztratil znacku a musel se kousek vracet. Pak to ale od rozcestí už šlo dobre, takže kilometry zacaly ubíhat. Strategii jsem mel nezastavovat a porád jít, protože jsem nemel moc velkou casovou rezervu. Až ke Skalce to šlo bez problému. Tam jsem si dal malou pauzu na tatranku a vyrazil dál. Pak už ale na me preci jen zacala doléhat únava. Byl to dlouhý den, pres den jsem ve Štetí nachodil pri výletu vlakem už pres deset kilometru a tak zacínalo být jasné, že plánovaný non-stop nocní pochod nebude reálný. Když už jsem za chuze témer spal, tak jsem to kolem ctvrté nakonec zapíchl u cesty v nejbližším hloucku malých smrcku, kde tolik nefoukalo, a na tráve jenom v mikine si dal šlofíka. 
Kosa na spaní ale byla docela desná, navíc se na mne zacala delat rosa , takže ten spánek za moc nestál, a tak jsem asi po hodine vyrazil dál. Po pul hodine ale dolehla únava znova, tak jsem se Na Rovinách prospal ješte hodinu. To už se rozednívalo a zima už preci jen nebyla taková, tak jsem si trochu odpocinul. V šest jsem tedy vyrazil už dál smer mikro. Až dosud jsem mel zapnutou gpsku, protože jsem chtel vedet, kolik celkem ujdu, s pocitem klidu, že mám celkem tri páry baterek. To se mi ale nakonec šeredne vymstilo, protože po vybití prvního páru se ukázalo, že druhý pár nefunguje vubec a tretí už jede skoro z posledního. Nakonec poslední baterky vydržely trochu zázracne až do mikra, kde se stylove gpska odporoucela pri zadávání další stage. Fakt to vyšlo presne na knop. 
Jediné, co ale štávu stále melo, byl IPhone, takže jsem se dál navigoval podle turistických map.cz. To se díky umístení stagí dalo celkem dobre, nicméne nevýhoda byla, že už jsem cestou nesebral žádnou další keš, z nichž kolem nekterých jsem šel jen pár kroku. Ale rozhodnutí šetrit energii telefonu jen na dokoncení Prechodu se nakonec ukázalo jako správné. Už jsem se tedy k dalším stagím paradoxne nenavigoval podle gpsky, ale podle odhadnuthého casu, za jak dlouho k ní po turistické znacce s rychlostí 4,5 km/h asi dorazím.
Nekde u Stožce jsem zjistil, že keš už v noci nekdo dal, ale podle casu mi bylo jasné, že to muselo být na kole. Nejak jsem necekal, že by si u peší keše, kde autor v listingu výslovne zminuje, že je to prechod Brd a ne prejezd, nekdo vyrazil honit triko cyklo-FTFkem, ale realita byla evidente opacná. 
Cestné peší FTF me ale o to víc hnalo dál a taky se mi to v pulce už moc zabalit nechtelo. Jak se blížil konec, všechno to zacínalo gradovat. Jak pekná príroda u Kuchynky, tak ten pitoreskní pocit, že míjím keše o pár metru , tak i objektivní záležitosti, jako že baterka mobilu už se dostala do cervené škály, nohy už cítím cím dál víc a cas neúprosne tlací cím dál víc taky. To už mi do odjezdu potrebného vlaku zbývaly 2 hodiny, do konce bylo asi 9 km, a tak jsem bez ohledu ne šetrení chodidel poslední kopec sbíhal.
Pak tedy prišel konecne výstup tam, kam bylo podle fotky z listingu celou dobu jasné, podruhé v rychlosti nenajít pro me zacarovanou Bentleyho vrcholovou krabku, došel jsem na místo, kam približne ukazovala turistická mapa a už tu byl ten magický moment, na který jsem celou dobu sázel. Gpska v IPhonu už po trech utopeních nefunguje tak presne jako drív, takže jedinou šancí bylo po nekolika hodinách nažhavit ješte naposled ty vybité baterky v 62ce. 
To se nakonec skutecne podarilo, gpska nabehla, zadal jsem waypoint, který ukázal vzdálenost 220 metru a já sprintem vyrazil za šipkou. Makal jsem, co to dalo, ale poslední, co jsem na ní zahlédl, byla hodnota 100 metru, nacež se se mnou gpska definitivne rozloucila. Ostatní páry baterek už zapnutí a chytání satelitu nevydržely, takže nezbylo než hledat. A hledat. A hledat. Nenacházet. Prohlédnout všechna nadejná místa a stále nenalézat. Zjistit, že ten vlak už urcite nestihnu a budu muset jet o hodinu pozdeji tím, kterým už to do Pardubic v podstate ani stihnout nejde. Ale prece to ted nezabalím. Tak jsem z posledního nabití telefonu zkusil ješte yardupb, ale ani tento telefonát nepomohl.
Situaci, která už hranicila s tím, že tu po 12 hodinách pochodu dám trpké DNF po tom, co jsem byl pár metru od keše, nakonec zachránil Deus ex machina v podobe zjevivších se turistu. Starší pán mel dve náhradní tužkovky do fotáku, tak mi je pujcil, já zapnul gpsku, zjistil jsem, že jsem o 60 metru vedle a za 2 minuty jsem keš už tedy na správném míste konecne našel. Evidentne jsem v tom sprintu za odpocítávajícími se metry na tech posledních 100 metrech odhadl smer v príliš jiném úhlu.
Tak jsem aspon tomu baterky zapujcícímu kouzelnému dedeckovi vysvetlil, co je geocaching, vrátil mu baterie a rozloucil se s ním.
Pak už tedy prišel ten speciální okamžik otevrení keše, zalogování a vyzvednutí toho parádního pavoucího geocoinu, který tu na me pockal a který mi byl tou poslední motivací, když už jsem ke konci z nedostatku casu premýšel o nejaké exit strategy na vlak. Ale nakonec to dobre dopadlo, vydržel jsem až do konce a s dobrým pocitem jsem se mohl zalogovat.
Vzápetí se vybil i mobil, takže cestu do Lochovic jsem si okorenil ješte o dva bonusové kilometry, když jsem ve spechu minul odbocku z cervené trasy a navigoval se pak už jen podle polohy slunce a toho, jak jsem si trochu vybavoval mapu. Díky tomu jsem to vzal až pres ty Lochovice, takže místo posledního kilometru z toho byly tri.  Navíc se ukázalo, že vlaky mají výluku a jezdí náhradní autobusy, takže šance stihnout Pardubice se náhle zdála jako naprosté sci-fi.
Pak se ale odehrála nejaká zázracná sekvence, kdy výlukový autobus jezdící jednou za hodinu jel asi za tri minuty, v Horovicích jsem chytil rychlík, který mel 25 minut zpoždení a když jsem z nej vystoupil na Hlavním nádraží, tak akorát vyvolávali poslední výzvu k nástupu do mezinárodního expresu do Žiliny, který byl v Pardubicích za hodinu, takže jsem i s trolejbusovým spojem byl nakonec na míste v 16:40. Tam jsem pak tedy jen s malým zpoždením mohl rychle odstartovat na Czech Openu Backgammonový turnaj, který jsem tam mel od té pul páté vést a místo doražení s velkým predstihem a pohodového pripravení všech propriet jsem zatím hledal v Brdech tuhle keš. 
Ale jo, bylo to super a stálo to za to. 
Díky tedy za možnost k neobvyklému nocnímu výletu., který mi i se ctvrtkem hodil v souctu nakonec pres 50 kilometru.
Nezapomenu… 
In: 6 GC/TB
Out: památecní neaktivovaný pavoucí geocoin 


Komentáře: 6

  1. mikisi napsal:

    Tak to me hodne pobavilo – plakal jsem smichy u cteni. Moc pekne. Kes samotna je hodne vydarena. Vsem doporucuju.

  2. jezci-sokolov napsal:

    Super :)
    Chechtal jsem se a pak to četl ještě nahlas ženě. Povedená story. Ne, že by se mi nikdy nic podobného nestalo. To je jedna z těch, kdy mám chuť skákat po navigaci. Akorát to neumím tak trefně popsat.

  3. martin.simek napsal:

    Cetl jsem to v originale primo v logu hned jak to Ludvajs napsal a vyborne jsem se pobavil a moji geo-dusi to pekne pohladilo > natesil me na kes jeste vic, nez jsem byl predtim, a to jsem na kese TwiceRaP-aku natesen vzdy “jeste pred publikaci” ;)

  4. polas_CZ napsal:

    Pěkný log … za tu dobu 1000 nálezů mám i perličky v lozích – konkrétně nedokážu něco jmenovat, ale to máme asi tak všichni :) ; mé logy jsou většinou charakteristické chaotickou kompozicí :-D

  5. Fefekladno napsal:

    A četli jste log Benjo 5 na keši Přechod Brd GC2Z944? Ten stojí taky za to.

Musíte být nalogován zanechte odpověď.