Zvykli jsme si vyrážet za krabičkami a pamětihodnostmi daleko od domova, a přitom občas zapomínáme na to, co máme pod nosem. Jednou z takřka neznámých památek v kladenském okolí jsou pozůstatky Pražsko-lánské koněspřežní dráhy. Tato dráha byla naprosto výjimečným technickým dílem a do značné míry předznamenala průmyslovou velikost Kladna. Proto mi dovolte alespoň ve stručnosti koněspřežku představit.

Vlak vyjíždí z obory u nádraží Lány

Vlak vyjíždí z obory u nádraží Lány (dobová ilustrace)

Historie Pražsko-lánské koněspřežní železnice sahá až do roku 1827. Evropa se už v té době vzpamatovala z napoleonských válek. České země úpí v žaláři národů – habsburské říši, ale to úpění je docela pohodlné. Na rozdíl od let předchozích i nastávajících se jedná o klidnou, mírovou dobu naplněnou relativním blahobytem. V architektuře a umění se projevuje zdobný biedermayerovský styl. Tančí se valčík. V Anglii se odehrávají změny, které budou později nazvány průmyslovou revolucí. Již dva roky tam jezdí na trati Stockton – Darlington vlaky tažené parní lokomotivou. Hlavním cílem rakouského kancléře Metternicha je však stabilita postavená na podezíravém konzervatismu. Železnice? Metternichova odpověď zní: „Dobré cesty přivádějí nepřítele do země!“ Navzdory tomu vznikají v Čechách první železniční tratě v kontinentální Evropě. Ve zmiňovaném roce 1827 je zahájena doprava mezi Českými Budějovicemi a Lincem, a zároveň je vydáno císařské povolení ke stavbě trati Pražsko-lánské. Obě dráhy jsou koněspřežné, ten pokrok není radno přehánět.

Trasa historické Pražsko-lánské koněspřežní železnice

Trasa historické Pražsko-lánské koněspřežní železnice

Trasa na Google Maps

Původním cílem Pražsko-lánské železnice bylo propojení Prahy s Plzní. Jednalo se o projekt feudální, hlavními akcionáři koněspřežky byli Šternberkové (radnické panství), Fürstenberkové (křivoklátské panství), Clam-Martinicové (smečenské panství) a další. Trasa vycházela z Prahy a měla vést přes Veleslavín, Liboc, Ruzyň, Hostivice, Jeneč, Výhybku u Kladna, Mrákavy (dnes železnicní stanice Kamenné Žehrovice), Srby, Kačici a Rynholec do Lán, odtud lesem na Píně a Brejl, pak údolím Klíčavy do Zbečna a nakonec proti proudu Mže (Berounky) až do Plzně. Trasa byla záměrně stanovena tak, aby měli k železnici dobrý přístup všichni podílníci. Takto projektovaná koněspřežní dráha měla zajišťovat pravidelný transport zboží mezi Prahou a Plzní, zejména umožňovat rychlou a levnou dopravu dřeva z rozsáhlých a těžko přístupných oblastí Křivoklátska. Na jejím vyměřování se podílel i francouzský inženýr Joachim Barrande. Během těchto prací objevil naleziště trilobitů u Skryjí.

Zachovalé těleso koněspřežky v údolí Klíčavy

Zachovalé těleso koněspřežky v údolí Klíčavy

Stavba koněspřežní dráhy byla zahájena v květnu 1828. Stavět se začalo na několika úsecích najednou a vzhledem k úspornému vedení tratě po vrstevnicích stavba rychle pokračovala. Už v březnu 1830 začal fungovat provoz mezi Prahou a stanicí Výhybka (dnes nádraží Kladno). V říjnu téhož roku dorazila železnice do Lán, kde byl vybudován nádražní areál. Z něj se dodnes zachovala jedna budova (č.p. 10). Celková délka železnice dosáhla 51,6 km což v té době představovalo 43% evropské a 28% světové železniční sítě. Pravidelný provoz mezi Prahou a Lány byl zahájen však až o rok později, díky administrativním průtahům se totiž zpozdila výstavba prvního pražského nádraží za Píseckou branou. Třetí úsek trati, z Lán na Píně, se podařilo dokončit až v roce 1833. V té době však už společnost pro výstavbu železnice zápasila s finančními problémy. Navíc provoz na trati bylo nutno zastavit aby se odstranily technické problémy zpusobené příliš úsporným provedením trati i nevhodnou technickou konstrukcí. Společnost zbankrotovala a dráhu převzal kníže Fürstenberk do výlučného vlastnictví.

Detail tělesa trati, údolí Klíčavy

Detail tělesa trati, údolí Klíčavy

Trať byla opravena a provoz znovu obnoven. O tři roky později kníže Fürstenberk železnici pronajal pražskému obchodníkovi Schimannovi. Ten provedl další opravy, rozšířil provoz a zejména vybudoval čtvrtý úsek trati, z Píní do údolí Klíčavy k tzv. Dolní pile na Brejli. Byl to technicky nejnáročnější úsek trati, který však měl celou stavbu zhodnotit umožněním snadného transportu dřeva. Celková délka trati dosáhla 61,5 km. V údolí Klíčavy se stavba navždy zastavila. Úseky železnice v okolí Lán zůstaly v provozu až do roku 1873 a sloužily zejména k dopravě dřeva.

Násep koněspřežky v údolí Klíčavy

Násep koněspřežky v údolí Klíčavy

Trasu koněspřepřežky můžete objevovat různě. Nejpohodlnější to bude vlakem: Trať číslo 120 z nádraží Praha Dejvice téměř přesně kopíruje trasu koněspřežní dráhy – a to až do Rynholce. Tam se nynější železniční trať od trasy koněspřežky odklání a pokračuje přes Nové Strašecí dál na západ. Po vlastní ose pokračujete z Rynholce do Lán a dál do křivoklátských lesů. Průvodcem vám můžou být keše koněspřežce věnované, najdete je soustředěné v tomto bookmarku. V jejich popisech najdete spoustu dalších informací stejně jako i seznam literatury.

Komentáře: 2

  1. kapsa napsal:

    Pěkně napsaný i zajímavý téma, díky za tip, jen víc takových.
    Díky a držím palce.

Musíte být nalogován zanechte odpověď.