Letos jsme s Pavlem (sice mudla, ale má už se mnou pár zajímavých odlovů) dostali třídenní  „volno“ a tudíž jsme mohli vyrazit zase do hor. Rakouské Alpy byly jasné hned, ale otázka zněla kam… Lákala mě nějaká keš nad 3000m (ne na ledovci), ale při zjišťování stavu jsem byl „zklamán“ – na takových vrcholcích moc krabičky nejsou. Nakonec jsem si vzpomněl na kdysi čtený popis přechodu hřebene někde na Piztalu – našel sem si to a ejhle, jsou tam 3 keše nad 3000m a dokonce možnost bivaku ve více jak 3200 metrech.

SUPER! TO JE TO CO POTŘEBUJEME!

4.7.2013

Přesun na místo: trasa Benešov – Bukovka – Budějice – Linec – Innsbruck – Plangenross (cca 570 km)

Odloveno: 8 keší (GC30PDZ – Dub v Mláce; GC3204E – Kaplice-nadrazi; GC39YJ0 – European watershed Danube-Elbe; GC2MXHA A1–>SALZBURG Rastplatz Hainbach Nord; GC1Q8F8 – Kasern; GC1Z6KM – Rastanlage Hochfelln Nord; GC1PN2K – Der Gletscherschliff im Inntal; GC336YW TB Hotel Angath – Welcome to Tyrol)

parkujeme na parkovišti před Plangeross u odbočky na Rüsselsheimer Hütte a spíme v autě (cca 1600 m.n.m)

5.7.2013

Plán: Výstup na HOHE GEIGE

Odlovena: 1 keš (GC2D665 – Bergwardern auf Dreitausender – Hohe Geige).

Ráno vstáváme kolem 7:00, posnídáme, sbalíme cajky a hurá do kopce. Na roztrénování je tu výšlap na chatu Rüsselsheimer (2323m) – slabých 700 výškových metrů. Je mlha a tak moc toho nevidíme. Na cestičce je spousta černých, nepuntíkatých mloků. Někteří sólo, ale ti chytřejší jezdí na hřbetech slabších jedinců :-O )

P1040549

Za chvíli jsme na chatě. Odpočíváme a svačíme. Už je trochu vidět a všechny vrcholy okolo jsou zasněžené. To je divné, v průvodci se o sněhu nic nepíše. Ale když už jsme tady, tak proč to nezkusit….

Po pár minutách chůze jsme v nějakém zasněženém údolí, ze sněhu trčí velkej šutr se značkou. Ale další značky nevidíme, hřeben je v mracích a my nevíme kudy dál. Přejdeme tedy pod svah a traverzujeme ho. Přitom hledáme něco, co by připomínalo cestu vzhůru. Nic nenacházíme a tak vyrazíme přímo kolmo nahoru po šutrech. Skáčeme nejdřív jako kamzíci, pak jako kozorožci a nakonec funíme jako staří svišti.

P1040559

Postupně se přidávají ke kamenům i sněhová pole a postup je pomalý a vysilující. Na pokraji vysílení a přicházející deprese se roztrhnou mraky a my asi 50m nad sebou vidíme hřeben se značkami. Hurá! Vylezeme na hřeben a zjišťujeme, že trable ještě nekončí. Na hřebenu jsou sněhové návěje, vratké balvany a postup je proto pomalý.P1040564

Jsou tu sice občas ocelová lana, ale ty jsou zasněžené a tudíž většinou k nepotřebě. Zapínám GPS a ke keši je to 180m vzdušnou čarou – my tuhle vzdálenost v tom terénu zdoláváme skoro hodinu….. Keš je kousek nad malých jezírkem, asi 200m od vrcholu. Krabičku najdeme (byla volně položená pod balvanem) a tak mám „splněno“ – keš s nadmořskou výškou na 3000m mám „na kontě“!P1040569

Teď už zbývá „maličkost“ – vylézt na vrchol. Vyrážíme a je to dřina, skoro celou dobu jdeme sněhem, na některých místech i po pás. Asi 50m od vrcholu mě dochází síly a nemůžu dál. Stojím na místě, funím a vážně přemýšlím o návratu dolů. Ale Pavel ještě odněkud vyškrábne zbytky sil a prošlápne cestu až k vrcholovému kříži. Vyšlapanou cestičkou to pak už zvládnu taky. HURÁ! VRCHOL – 3393m.n.m!P1040573

Focení, vrcholový přípitek, svačinka. Okolo toho moc vidět není, mraky jsou dost nízko. Ale i tak je radost z vítězství veliká. Zajímavé je, že poslední lidé na vrcholu byli v dubnu. Asi po 20-ti minutách odpočinku vyrážíme dolů. Sestup není vůbec snadný. Za chvíli potkáváme pětici Čechů (jeden z nich je dokonce kačer) co zkoušejí vylézt na vrchol. Po naší zprávě o stavu cesty to otáčejí a sestupují. Sestup po kamenech je strašnej, takže to vyřešíme sjezdem po sněhovém poli (jak prohlásil jeden z nich – zasněženým kuloárem). Jedeme na baťozích a brzdíme cepínem.P1040582

Dokonce se nám podaří strhnout i vlastní malou soukromou lavinku :-O ) Za chvíli jsme dole a jdem k chatě. Přijdeme k odbočce k jezeru Weissmaurachsee – když už jsme tady, tak proč se na něj nepodívat :-O ) – vylezeme k němu a už sice není zamrzlé, ale plavou v něm kry. Pak sestoupíme k chatě. Dáme si pivo a polívku s obřím sejrovým knedlíkem.P1040601

Chvíli pokecáme s Čechy – naplánujem sraz zejtra na bivaku, chtějí tam jít odtud, my z druhé strany – a pak sestupujeme dolů. U auta se najíme a jdeme spát.

 

PS – Opodál je výběh pro krávy, večer přijede člověk v autě, nechá ho otevřený a s vrčícím motorem stát na parkovišti a na 10 minut zmizí s kýblem čehosi ve výběhu….. šťastnej kraj, asi se tu nekrade…..

Fotka z protějšího kopce:P1040709Závěr dne – jsem strašně utahanej, ale moc spokojenej!

6.7.2013

Plán: přes Braunschweiger Hütte a Pitztaler Jöch dojít na Rheinland–Pfalz Biwakschachtel

(ne)odloveno: 1x DNF (GC1F5MG Fernwanderweg E5 – 11 – Panoramacache – výška cca 2900m.n.m na horském chodníčku – ale T1,5 :-O )

Ráno přejedeme do Mittelbergu (1700m) a vyrazíme na chatu. Jde nás hodně, protože je to populární cesta. Baťohy se dají poslat na chatu lanovkou, ale my je tam vyneseme, je to přece jenom sportovnější. Nahoru vedou 2 cesty – „wasserfall“ a „jägersteig“. Vybereme tu k vodopádu. Je velkej, hlučnej a líbí se nám. Na skalách okolo je několik ferátek (obtížnost i D+ a D-). Musíme je smutně minout – výbavu na ně sebou nemáme. Takže následuje hop, hop nahoru a jsme skoro u chaty Braunschweiger Hütte. Posledních 200m se jde přes sněhové pole. Chata je ve výšce 2758m a je od ní krásnej výhled na ledovec Mittelbergferner a prej i Wildspitze. U chaty dáváme pauzičku a svačinku. Dobereme vodu a umyjeme se – na záchodě teče i teplá voda. Pak vyrážíme směr sedlo Pitztaler Jöch. Chvíli se jde sněhem, chvíli po cestičce, chvíli po skále.P1040635

Cestou má být keš. Ale mikrovku mezi kameny prostě ani po 15-ti minutách nenajdu (podle DNF logu z následujícího dne je možná ještě pod sněhem). Dojdeme teda do sedla Pitztaler Jöch a zkoumáme jak dál.P1040645

Hřeben k bivaku je jasně vidět, ale kudy se na něj dostat? Za chvíli si všimneme značek na skále asi 200-250m od nás. To je dobré, ale musí se k ní dojít příkrým sněhovým polem a to dobré není. Zkoušíme to, ale je to o „hubu“ a tak toho asi po 40 metrech necháme – přece jenom kdo by se postaral o našich 6 polosirotků, kdyby se nám něco stalo…P1040642

A tak se vrátíme do sedla…. Tady sedíme a kocháme se okolními velikány. Prostě pohoda ve výšce 2998m.n.m :-O ) Sejdeme na chatu a jíme polívku – tentokrát bez velkého knedlíku :-O ( – a taky čekáme jestli bude vidět Wildspitze – nechce se mu z mraků, ale nakonec aspoň obrys vidět je.P1040657

Pak sledujeme trénink horolezců na ledovci (prusíkování, záchrana z trhliny a spousta jiných zajímavých činností). Nakonec sestoupíme dolů – tentokrát jdeme tím jägersteigem.P1040664

Je krásný počasí a moc se nám tu líbí, napadá mě otázka: proč praotec Čech nedošel až sem? Proč místo na Říp nevylezl na Wildspitze? Vždyť mlíko od kozorožce je určitě stejně výživné jako strdí….Prostě, když někde bydlet, tak v pořádnejch horách…

V Mittelbergu si prohlídneme dolní stanici Stollenbahnu Pitztal (tunel pro vláček skrz horu Mittagskogel) a pak i vesnici Mandarfen. Spát budem na našem oblíbeném parkovišti. Při večeři závodíme o to kdo najde lepší přísadu v potravině. Vítězí „mexická fazolová polévka s uzeninou“ v jejímž složení je snad celá tabulka prvků s vyjímkou polonia (pokud se to neschovává pod názvem inosinát nebo kůže ze slaniny)

7.7.2013

Odloveny: 3 keše GC1EBD0 – Rifflsee; GC2P60M A1–>VIENNA Rastplatz Hainbach Süd; GC2NX4G – [A12] Spore 70 – Thales

Ráno je opět nádherně a tak plánujem nějakou tu túru. Do sněhu se nám už nechce a tak vyrážím směr Kaunergrat Hütte. Cestou má být odbočka na Cottbuser Höhenweg, co má vést vrstevnicí k jezeru Rifflsee.P1040694

Už si myslíme, že jsme odbočku minuli, ale nebyla to pravda. Byla dál a výš než jsme čekali. Po ní pak vyrážíme směle dál, traverzujeme horská úbočí a užíváme si vysokohorské turistiky s famózním výhledem na okolní třítisícové velikány. Naprostá pohodička.P1040703

Na jednom místě se leze dolů, nahoru a dolů po ocelových lanech, ale není to nic strašnýho. Pak přijdeme na rozcestí s odbočkou na vrchol Brandkogel. Jít či nejít? Za půl sekundy je jasno a my stoupáme vzhůru. Na některých místech to není jednoduché a my obdivujeme německy mluvící důchodce co jdou proti nám – jestli to vylezli, tak to jsou machři! Za chvíli stojíme u vrcholového kříže. Je odtud výhled jak na jezero, tak na Hohe Geige a i na jiné kopce.P1040711

Sice to není moc vysoko – „slabých“ 2676m – ale i tak stojí návštěva za to. Pak sejdeme k jezeru. Tady je lidí spousta, protože sem jezdí kabinková lanovka z Mandarfen. Obcházíme jezero, protože místní keš je za nejvzdálenějším cípem jezera. Zaměřená je dobře a tak její nalezení nám nedělá žádný problém. A co zbývá? Už jen seběhnout po cestě do údolí.P1040698

Zdržení způsobí návštěva restaurace a naše oblíbená polívka s obřím knedlíkem – mají ale bohužel jen 1 porci :-O (, obsluha má místní kroje, zvlášť servírka v kožených kalhotech s padacím mostem vypadá roztomile :-O )). Pak seběhneme do údolí a podél řeky Pitze a kolem uměleckých sochařských děl dojdeme k autu. Rozloučíme se s horama a jedeme k domovu.

Hodně se nám tu líbilo a určitě se sem vrátíme, ten bivak nás moc a moc láká.

A kačersky se třeba mezitím seznámím s nějakým RW a budu si moct položit někam krabičku a odlovit si vlastní vrcholové  FTF……

Kstavk

Komentáře: 6

  1. TwiceRaP napsal:

    Reportáž jakoby z jiného světa. :-P Nám stačilo vylézt na Rysy a měli jsme docela dost. 8) Moc hezky sepsáno.Co jste měli na těch nohách? A to jste se opravdu v tom sněhu po pás brodili nad kolena odhaleni? Jaká byla okolní teplota?
    Díky i za krásné fotky hor. Jsou úchvatné! Do geokalendáře by se určitě hodily. :-D

  2. mikisi napsal:

    Paradni povidani a skvele foto. Uz vim kam vyrazit do hor :) . Ceskou nejvyse polozenou kes uz mame a tak budeme muset vyrazit nekam dal ;)

  3. Raraku napsal:

    Díky za moc pěkný článek a fotky. :) Jinak ti mloci, je to mlok černý (Salamandra atra) a řekla bych že se jen tak nenosí, půjde o něco vážnějšího. :-D Ovšem nepředstavujte si hned nějaké perverznosti, u mloků je to složitější. :)

Musíte být nalogován zanechte odpověď.