mikisi: 19. února to byly dva roky, co ses stal reviewerem…

Skupec: … akorát dnes mi došel dopis z Ameriky – poděkování za dva roky. Ručně psaný :) , což mě potěšilo, není to jen něco generovaného počítačem.

mikisi: Jak se díváš na službu, kterou děláš? Znám spousty hlasů, které tvrdí, že Skupec je přísný reviewer. Často slýchávám – Skupec mi to zazdil, nepustil, měl řeči …. špatně se vyspal atd. Co řekneš těmto hlasům – jaký je pohled z tvé strany?

Skupec: Nevím, jestli bych řekl přísný. Spíše chci o kešce, když se pod ní podepíšu, něco vědět. Že to není nějaká konina. To za prvé. Za druhé, je taky důležité vědět něco o lokalitě,  kde keš je, aby to nebylo někde na kolejích, pod mostem, ve vojenském újezdě (tam jsem mimochodem nedávnou publikací udělal velkou osobní chybu) atd. Snažím se keše pouštět tak, aby to mělo nějakou hlavu a patu. Stále se mluví o tom, co jsi pustil a jaké to byly …(píp)…, s prominutím,  ale nemluví se vůbec o tom, kolik keší reviewer nepustí! To procento je skutečně zajímavé – kolika lidem jsi to rozmluvil, kolika lidem jsi dal nápad, jak zlepšit keš, a jakým průserům jsi zabránil. Hele, nikdo nemá rád, že nějaký reviewer kritizuje tvůj výtvor, tvoje děcko.Každý si myslí, že právě ta jeho pixla je naprostá pecka. Chce to určitou osobní odvahu, jít do konfrontace s ownerem a říci mu pravdu.

mikisi: Vidíš, to je asi pravda – málokdo si tento aspekt uvědomí.

Skupec: Např. auto mělo vozit finálku keše, což je nesmysl a nejde to, ale tomu člověku třeba nabídnu řešení, ať místo finálky vozí transmitter nebo Chirp, který bude vysílat finálové souřadnice. A takovým způsobem se snažím ty lidi ovlivnit, aby jejich nápad byl publikovatelný a pomohlo to celkově k  hezké keši. Proto jsem vystoupil i z anonymity, abych mohl lidem pomáhat. Lidi se mě tak můžou na eventu zeptat, nechat si poradit. Jsem tak pro komunitu dostupnější a prospěšnější, než kdybych byl anonymní Skupec Reviewer.

mikisi: Co si tak pamatuji, tak skutečně si v anonymitě dlouho nebyl.

Skupec: …dva – tři měsíce. Je důležité, aby začínající reviewer měl pro začátek klid a čas se rozkoukat. Ale musím říci, že jsem se ohromně bavil, když jsem slýchal na eventech rozpravy, kdo by ten nový mohl být. I další aspekt byl zajímavý, dozvěděl jsem se o sobě a své práci daleko více než nyní. Lidé se ti bojí říci pravdu do očí. Vrátím se ale k té přísnosti. Jestli si lidé myslí, že dodržování pravidel je přísností, tak je to přísnost. I když je pravda, že kolikrát chci víc, než je důležité, ale myslím si, že jsem na všechny stejný pes. Mě nezajímá, kolik má kdo nalezeno nebo založeno, a hlavně mě nezajímá, jaké jméno cache založilo. Dokážu vytahat, svým způsobem, za uši starého matadora…..a toho spíše :) , protože ten už by to za tu dobu mohl všechno vědět. Zatímco někdo začínající to pochopitelně neví… Je to těžký, ale dodržování pravidel musí být.

Když si vzpomeneš na Poníka, tak se o něm říkalo, že je přísný. A v těch krajích, co měl, se owneři naučili, že chce při schvalování to a to a přes to nejede vlak. Když jsem nastoupil jako reviewer, tak jsem si jasně stanovil režim, že to budu dělat podle pravidel a budu je dodržovat pro všechny stejně. Někdo si stěžuje, že nepouštím kolize. Na otázku, máš nějakou toleranci – odpovídám, ano mám. Nulovou. Lidi vědí, že Skupec nepouští kolize, a tak se lidi nehádají, že někomu jsem pustil 130 a jinému nechci povolit 140 metrů. Nejsou o tom pak zbytečné hádky. Ale neříkám, že nejsou možné výjimky. Výjimka se ale dává výjimečně. Málokdy.

mikisi: To máš pravdu, tímto striktním přístupem se dá předcházet spoustě věcí…

Skupec: Ano, nejsou spory. Spousta sporu se tím vyřeší. Já to z křesla či pohovky nevidím, jak to v terénu vypadá, a tak kolize nepouštím, a proto prostě dodržuji pravidla, nebo se je snažím dodržovat.

mikisi: Jako první z českých reviewerů jsi začal požadovat od ownerů fotky uložení keší.

Skupec: Ano, a víš, co zjistíš? Třeba to, že je keš daná ve Stodůlkách na mýtný bráně uprostřed dálnice, na střeše paneláku, kde hned bydlí, v „náhradě“ v sexshopu atd.  Bez fotky bych to nezjistil.

mikisi: Nestačím se divit – opravdu lidi napadají taková šílená uložení?

Skupec: Ano, třeba i uprostřed kolejí. Ve výhybkách. Zapomeneš se třeba podívat na mapu a podíváš se na fotku a vidíš, že okolo keše jsou pražce. Tak se zeptáš, jak to je uložené a owner ti odpoví, že tam jezdi vlak jen dvakrát denně. Pak se podíváš na jízdní řád a vidíš, že to je desetkrát za den.

mikisi: To opravdu člověka ani nenapadne, že by někdo mohl něco takového vymyslet.

Skupec: Přesně. To se otevřel obchvat Prahy na Jesenici, kde jsou dva portály tunelů  – a co myslíš? Hned někdo přišel s tím, že na každé straně bude uložená mezi rourama pixla, kam se bude slaňovat. Teren 4,5 a v poznámce pusť mi to v noci. Tak samozřejmě chceš vidět fotky, aby byla bližší představa, jak to asi s konkrétní keší vypadá. Fotky striktně vyžaduji u ownerů do sto nalezených. A všiml sis, že již takřka nejsou případy, kdy u FTF tak cache není uložena?

Ono dnes keše na dálnicích nepouštíme, pokud to není odpočívadlo nebo pumpa. S ochranným pásmem 40 m vyjma měst. A všeobecně mosty silnic první třídy. A pokud ano, tak do terénu 1,5* v místech pro chodce.  Už jsme tu měli pyrotechniky, kteří nás kontaktovali a svým způsobem řekli – Tak si to vezměte a strčte všechno do … a nebo na těchto místech nebude nic takového vznikat.Co bys volil? Co je lepší?

mikisi: Takto jako reviewer komunikuješ i s policii?

Skupec: Někdy ano. Většinou s městskou. Komunikuji s kdekým. Od České televize až po ochranáře a vojáky.

mikisi: Kde je pomyslná hranice toho, co je ještě únosné pustit? Bavme se o keších, které jsou obecně podle Groundspeakovských pravidel – nejsou v kolizi, ale listing obsahuje větu „tady máte keš“ a od pohledu je vidět, že to je vyloženě keš o ničem někde v pochcaném rohu. Lze vůbec najít tu hranici, co ještě ano a co už ne?

Skupec: Někdy máš takové keše na schváleni třeba čtyři za sebou. Po té čtvrté už opravdu vypěníš :) . Samozřejmě, já můžu dotyčnému napsat doporučení, že to tak není dobré a ať to změní a postupně vytýkám chyby, jaké na keši má. První chyba, než pak dotyčný odpoví, jsou to tři dny. Další chyba, další tři dny a časem to spousty owneru, co to nemyslí vážně, vzdá a rozmyslí si to – umořím je.  A je to dobře? Já ti nevím. A nebo to prostě neschválím. A zase, je to dobře?

Vezmi si, že ti keš zakládá  dvanáctiletý kluk a buďme rádi, že se věnuje „smysluplné činnosti“, která ho svým způsobem může nastartovat do dalšího života. Naučí se HTML, naučí se chodit do přírody, chytnou ho díky geocachingu šifry, může ho to inspirovat v dalším jeho vývoji, čím být ve svém budoucím zaměstnání. A když mu napíšu rovnou „ stojí to za prd, místo GC jdi hrát bowling“ – je to dobře? Kde je ta hranice?

Ta hranice je. Je velice individuální. Rád bych, aby tou hranicí byli betatestři, aby pomohli nějakým stylem ovlivnit kvalitu keše. A když to neovlivníš a nakonec takovou keš publikuješ, tak kolikrát ti owneři dostanou od kačerů takovou sodovku, že ti pak owner napíše, měl jsem dat na tvé rady.

mikisi: To máš pak takové zadostiučinění. :)

Skupec: Ano, ale jsme zase u toho, za jakou cenu? Za cenu další blbé kešky. Řekl bych, dosti hořké zadostiučinění.

mikisi: A co taková pomyslná hranice na druhou stranu v případech kde vidíš, že ta keš bude opravdu pěkná, ale má problém, že není úplně podle pravidel. Tzn. je v kolizi nebo nesplňuje něco podobného.

Skupec: V Praze jsem třeba pouštěl keš, na které owneri rok makali. Cache o Třech králích. Listing takový, že by ho mohli ministerští úředníci rovnou vložit do učebnice dějepisu, kapitola „Odboj za druhé světové války“. Kolize příšerný – dokonce několik kolizí. Keš ale se mi tak líbila, že tam jsem teda ustoupil a tu výjimku dal. Ale pozor! Za cenu toho, že každá výjimka byla se svolením ownera kolizní keše. Vždy v takových případech chci slyšet názor ownera kolizní keše, jelikož ochranné pásmo náleží jen jemu a má na něj dle pravidel právo a nikdo mu do něj nemá právo zasahovat – ani reviewer. Takže vždy chci vědět, jestli to ownerovi kolizní cache nevadí.

V přírodě výjimku takřka nedávám, protože si myslím, že o ten pařez dál si to může šoupnout každý. A když už nějaká výjimka, tak třeba v nějakém podzemí, nebo když je třeba někam vylézt. Skálu nepřeneseš. Obecně, když se jedná o skutečně pěknou keš, tak se dá ustoupit, ale vždy se snažím najít řešení, jak keš publikovat bez té výjimky. Výjimka by měla být skutečně výjimečná.

mikisi: Jaký je tvůj pohled na lezecké keše? Vím, že ty osobně máš k lezeckým keším blízko – jak to vidíš? A co je vlastně pro tebe skutečně lezecká keš a co už jsou jen zbytečnosti o tom, aby v kolonce terén mohlo být T5?

Skupec: Lezecká keš je keš, která je na šutru. Kontakt se šutrem je něco tak nádherného, že nějaké stromovky, pokud to není souška, kde lezeš s cepínama a mačkama, tak mě osobně neuspokojují. Chápu, že lidem se to může líbit a má to velikou oblíbenost, ale mě jako skalního lezce to neuspokojí. Ale jak říkám, chápu lidi, kteří když zdolají strom, překonají svoji úzkost, svoje fyzické možnosti,  dokáží usměrnit svojí psychiku, tak jim tento nesporně kvalitní sportovní výkon dodá…co vlastně? To dokáže pochopit jen ten, kdo někdy překonal svoje limity a možnosti. A je jedno, jestli zdoláš cestu 8 UIAA, maraton nebo strom.

mikisi: Geocaching je v dnešní době masovou zábavou, a tak se spousta kačerů touto cestou dostane k lezení, aniž by měli nějaké zkušenosti, a učí se kolikrát lézt od kačera, který má o jednu zkušenost více než oni sami.

Skupec: Mně ani nevadí, že by se lidi zrakvili, to klidně schválim jakoukoliv lezeckou keš. Pokud nepoškozuji to místo, je mi to celkem jedno. Ale když vidím lidi na skalách, jak lezou, jak slaňuji, jaké metodické průsery dělají, a to třeba už nějaký čas lezou, jak ti vypráví, jakým stylem jumaruji, tak se divím, že se ještě nikomu nic nestalo. To je takový malý zázrak. To ale dříve nebo později příjde. To, že se opravdu někdo zrakví a bude to právě kvůli metodice lezení. Myslím si, že jsem docela dobrý v metodice lezení, a snažím se to učit lidi ve svém okolí. Taky jsme před časem začali dělat event GeoPadání s klukama a holkama z Patolog týmu. Já už bohužel v tomto společenství nejsem, ale vím, že odvádějí dále skvělou práci, a učí kačery, jak se má lézt, jak se správně zajistit, jak slaňovat, jak se chránit před možným objektivním nebezpečím, kterého je v terénu plno. Taky skvělou práci odvádí barrandovská dynastie, co se týka metodiky lezení v kanálech.

mikisi: Co se dá v této oblasti ještě dělat? Lidi opravdu mnohdy lezou bez zkušeností. Začátečníci běžně lezou a plně důvěřují svým kolegům, kteří jsou jen řekněme o málo pokročilejší, ale v podstatě stejní začátečníci.

Skupec: Většinou se na to lano lidi ani neumějí správně uvázat. Používají dračí smyčky a jiné nebezpečné uzly (teď jsem asi nadzvedl zastánce dračáků), že když se jim koukneš na sedák, tak ruce pozpřerážet a uříznout z lana. Co s tím dělat? Asi více osvětových eventů, které se zaměří na metodiku. To vidím jako možnou cestu.

V Havlíčkovým Brodě když jsme chtěli vyrazit na nějaké těžké keše, sešli jsme se před tím v tělocvičně a tam jsme s kamarádem lidem ukazovali, jak se přivázat, jak dělat uzly atd, aby byli částečně na tyto keše připravení. Jinak každému bych doporučil bibli bezpečného lezení od Shuberta „Bezpečnost a riziko na skále“. Jsou to tři díly a myslím si, že alespoň první díl by si měl přečíst každý.  Nejedná se o návod, jak dobře lézt, ale co nedělat, aby ses nezrakvil.

mikisi: Myslím si právě, že v té naší komunitě je to otázka velmi podceňovaná. Kačer vyleze na skálu jednou dvakrát a pak už si říká, nic se nestalo, už to vše skvěle umím a znám. A kolikrát ani neberou rady.

Skupec: Opravdu co jsem viděl, tak raději jdu pryč. Pokud chybu vytkneš, pošlou tě k šípku. Starej se o sebe, ty chytráku. Nezavděčíš se – nikdo si rady nebere k srdci, ale až uvidí, nebo lépe řečeno uslyší prvního člověka  spadnout, tak to je teda zážitek. To je tak specifický zvuk. A nezapomíná se. Potom mají toho člověka ošetřit nebo někam odnést, protože něco takového se nestane někde na silnici, ale uprostřed přírody, někde, kam se autem nedostaneš. A umějí to? Kdo je schopen, pokud už se něco takového stane, ošetřit svého kamaráda na laně? Kdo trénuje lanové techniky jako např. záchrana raněného a jeho transport na zem? Jsi ve stresu, jistíš sám sebe, jeho, rychlost je důležitý faktor. Víš, za jak dlouho umřeš v sedáku, když jsi v bezvědomí? A když ti dotyčný řve bolestí, tak to je zážitek, to bych opravdu nikomu nepřál. Takže nejen se vzdělávat v oblasti metodiky lezení, ale i zdravovědy.

mikisi: A co kanálovky?

Skupec: Obecně se do kanálu nesmí. Kanály někomu patří, a i když tam není napsáno „zákaz vstupu“, tak se tam nesmí. Měli jsme vyjádření správce kanalizací s jasným stanoviskem, že tam nemá nikdo lézt. Kanály jsou primárně dělané a dimenzované pro odvodnění určité oblasti, pro svod vody, splašků. Takový kanál je schopen se za vydatného deště zaplnit řádově v minutách. A celá kanalizace je právě na to konstruovaná. Lidi si nedokážou představit, za jak krátký čas se kanál dokáže naplnit. Takže tady opravdu je třeba být opatrný.

A na druhou stranu znám kamarády kačery, kteří měli poměrně velké problémy s leptospirozou, kterou chytli právě při hledání keše v kanále. Stačí jen někde blbě sáhnout rukou, kde máš třeba nějakou malou záděru, a nazdar. Jsi na čtyři měsíce mimo. Napadají tyto věci někoho?

mikisi: Určitě ne. Každý se spíše těší na to dobrodružství.

Skupec: Chápu, že kanálová architektura je svým způsobem zajímavá, ale plazit se nějakou betonovou trubkou 400 m, to už s tím nemá nic společného a jedná se spíše o sportovní výkon než nějaké dobrodružství. Ale zase jednou přijde čas, kdy se někdo zrakví a budou se ptát, kdo to schválil. Bude se ptát policie a tak. To se ještě dá, ale co se vyrovnat z vlastním svědomím? Jsem celkem citlivý chlap a s tím bych se špatně vyrovnával. Když se někdo zrakví na skále, tak to je jeho problém. Nedal si bacha, a když tam šel,  věděl, že může spadnout. To riziko tam je jasné a s tím musí každý počítat. V tom kanále si riziko málokdo uvědomí a já svým rozhodnutím, zda pustit nebo ne, to můžu ovlivnit. Se spoustou takových kanálových keší mám morální problém.

Pro mě je taková referenční ukázková podzemní keš Hostivařské podzemí. Já těm klukům  tehdá svým způsobem udělal peklo. Za což se jim omlouvám, ale to už máme mezi sebou vyřešený. Nevěděl jsem, kdo to dělá a ve své podstatě mě to ani nezajímá. Tam udělali všechno, co jsem požadoval – mapka podzemí, možné únikové východy apod. Takže ta úroveň, ten stupeň objektivního nebezpečí – to, že třeba přijde déšť, nebo nějaký ňouma někde nahoře otevře stavidlo, tak na nějakou krizovou situaci se dá předem připravit. Lidi tak vědí, že když se něco stane, tak třeba za x metrů je výlez, kde se můžou zachránit atd. Pro mne to je taková referenční keš, jak by měla vypadat kanálovka.

mikisi: Jak se bude geocaching do budoucna vyvíjet dál?

Skupec: Když jsme byli kluci, tak jsme si hráli s mýdlovou vodou, brali slámky a ohnuté drátky a dělali bubliny. Snažili jsme se udělat co největší bublinu. :) A ta bubliny vždy nakonec praskla. Osobně si myslím, že geocaching je taková bublina, která praskne a rozdělí se na spousty malých kousků a bublinek. Čím déle bude trvat než praskne, tím lépe.

Každopádně budou tvrdší revieweři, je teď třeba ještě více a důsledněji trvat na dodržování pravidel. Nebudu ti říkat, jak by se GC vyvíjel, kdyby revs. publikovali vše, co jim přijde pod ruku, a listingy kešek, které vlastně formálně neporušují pravidla. Aby se GC vyvíjel tam, kde ho chceme všichni mít, musíme vynaložit všechny svoje síly v pomoci nováčkům, k betatestům. V betatestech vidím budoucnost kvalitního GC.

Dále si myslím, že se do GC budou cpát stále více města, obce, organizace, ministerstva. Cítí veliký potenciál, jak prosazovat svoje cíle. A tomu je třeba se razantně postavit. Hele, v Praze se zatím každá strana bez rozdílu snažila založit při volbách svoje cache. Nebo jejich příznivci. A snad každé ministerstvo. A jejich neschválení mé osobě přinášelo nepříjemnosti ve formě výhrůžek. Jednou to dopadne tak, že nekačerská veřejnost bude brát GC ve veřejném životě stejně jako třeba cyklistiku, horolezectví, prostě jako jednu z aktivit, kterou je třeba respektovat.

mikisi: Co bys vzkázal cele kačerské komunitě?

Skupec: Důležité je, aby se všichni k sobě chovali slušně. Každý dělá chyby a lze na ně slušně upozornit. Bez zbytečných urážek a neslušností. Lidé by se nás neměli bát kontaktovat, třeba na eventech, nabízíme jim zpětnou vazbu. Ale slušně. A samozřejmě ne jen kritizovat, ale i chválit. Myslím si, že za to množství, co jsme neschválili, bychom měli být pochválení. Reviewer není nepřítel! Reviewer je kolega, který jen zná o trochu lépe pravidla a souvislosti než ty a snaží se ti pomoci s publikováním tvé keše a řešením tvých problémů.

mikisi: Děkuji za rozhovor.

Komentáře: 9

  1. Popina napsal:

    Opravdu moc pěkně udělaný rozhovor s reviewerem. Naprosto chápu většinu jeho stanovisek, jak co se týče schvalování, sám jsem měl problémy se svou cachí, tak T5 a dokonce mě přesvědčil touto cestou i o kanálovkách. Sám jsem si v nich vždy připadal bezpečně, až do teď. Díky za pěkný článek se skrytou osvětou

  2. poohDA napsal:

    Děkuji za geokladno za rozhovor a Skupcovi za všechny neschválené kešky. :)

  3. Sobik napsal:

    Pěkný rozhovor. Plně přístup pana schvalovače chápu. Jen mám trochu v poslední době dojem, že je trendem T5 kešing…

  4. Trhac napsal:

    Díky za pěkný rozhovor, revírníkovi za pochvalu Tří králů a za všechny myšlenky, co tady řekl. Přiznám se, že chápu nebezpečí kanálovek, ale bez nich by to holt geocaching nebyl. Osobně mám třeba závratě a těžko polezu po stromech, komínech nebo skalách, ale klaustrofobií netrpím a rád se někam nasoukám :) Bojím se, a to keškuji teprve čtyři roky, že zlaté časy již minuly, že s masovostí nastává zprůměrnění a s mediální popularizací sílí tlaky na využití v turistice, politice a utrácení regionálních EU dotací. Původní geocaching postavený na vontských heslech NEVYZRAĎME NIC, CO VÍME a MLČENLIVOST CHRÁNÍ NÁS je mi bližší.

  5. […] Celý článek … Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené se štítky Geokladno.cz, Rozhovor, Skupec. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky. ← Já a geocaching: pansy1 […]

  6. ubuster napsal:

    Další z moc povedených rozhovorů. Člověk (kačer) si tak udělá lepší obrázek o (ne)schvalování keší. Díky. Jen tak dál.

  7. Pajast napsal:

    Taktéž děkuji za tento článek. Skupcovým postojům rozumím a plně s nimi souhlasím. V diskusích jsem mnohokrát četl nářky nad tím, co nechtěl schválit, jak je nepřiměřeně přísný a tak podobně. Záleží ovšem na osobním přístupu kačerů-zakladatelů (vyhýbám se slovu owner, neb ho nemám rád). Já osobně si stěžovat vůbec nemůžu. Naopak. Pokud jsme spolu občas v nějaké věci komunikovali, vždy to bylo velmi korektní a v přátelské rovině. Když se nevymýšlejí ptákoviny, vždycky se dá domluvit.
    Petrovi i ostatním revírníkům chci vyjádřit poděkování, za tu nevděčnou činnost, kterou pro naši zábavu dělají. Velmi si toho vážím. :)

  8. TwiceRaP napsal:

    Rozhovor dává prostor k vyjádření osoby, která jde za nás a to docela často, s kůží na trh. 8-| Když si člověk do důsledku uvědomí, oč vlastně někdy jde, běhá z toho docela mráz po zádech. :-O Při lovu některých extrémních keší nás často napadne, kde je ta hranice, za kterou by se nemělo již jít?? Život na této zemi je jen jeden a přestože každý odpovídá sám za sebe, nechtěli bychom být těmi, kdo někoho přivede na místo, které se pro něj stane osudové. #:-S Sami takové keše právě z tohoto důvodu nezakládáme. Obdivujeme Skupce pro jeho vytrvalost a nervy. Je to opravdu těžké eliminovat možné geocachingové šílenosti a vydržet i nápor nespokojených geokolegů, kteří si slova ve fórech často příliš nevybírají. Také nám Skupec jednu keš neschválil. :-q Založili jsme keš, připomínající humanitární organizaci, kterou sami podporujeme. Pravidla o zakládání keší hovoří ale jasně. Nemohla být tedy schválena. Přestože nám to bylo líto, nemohli jsme se na Skupce zlobit. Dělal to, co musel. Schválil nám ale mnoho dalších našich keší. :-bd Vždy postupoval korektně, v několik případech nám velmi dobře poradil a pokud byla potřeba svolat revírnické konsilium a schválení keše se díky konzultaci trochu protáhlo, tak nás o dění informoval. :-c Jsme si vědomi jeho sysifovské práce. Pokaždé, když se dá do schvalování a mobil začne divočet, tak myslíme na to, kolik listingů musel Skupec přečíst, kolik musel napsat mailů a kolik svého volného času odevzdal na oltář naší zábavy. Je dobré to vědět. I tenhle rozhovor to velmi dobře poodhalil. Skupcovi a všem ostatním reviewerům patří poděkování za jejich práci. ;) Tým TwiceRaP tímto za ní DĚKUJE. :) :-h

Musíte být nalogován zanechte odpověď.