Při mém eventu na Americe jsem se bavil s Fefemkladno o podzemí. A on zmínil existenci jakési keše v Německu, která má finále v opuštěném dole. Zjistit, co je to za keš, problém nebyl. Problém byl jak vyluštit a kdy tam jet. Když sem dostal opušťák na 30.6., byla odpověď na otázku kdy jasná. Teď ještě jak na to? Nechal sem si poslat listing (přece jenom je to PM keš) a oslovil několik čechů co měli odloveno. Metyovci a Mart Keltus poradili, kde je zakopaný pes a navíc dodali pár tipů na skvělé keše v okolí.  Tak zbývalo složit správný tým. Ludvajs64 byl jasnej, Maarioo taky. Michal z Lucky&spol. se více než osvědčil na osvědčil na vopičárně, Zbývalo poslední místo a protože J@vo nemohl, přidal se Max1969.

Ráno kolem 6:15 jsme vyrazili z Kladna a hurá na Vary. Nebe bylo černé a vyhlíželo hrůzostrašně, ale Ludvajs ukázal jakousi aplikaci v mobilu, kde bylo vidět jak mraky utečou a budeme mít pěkně! Po průjezdu deštěm se doopravdy udělalo pěkně a vydrželo to až do noci.

Dojeli jsme do vesnice Tatrovice. Po zaparkování jsme odlovili místní tradičku (GC2CHNB) a hurá směrem k vysoce chválené keši „Pomsta Vietkongu“ (GC38K3W). Cestou jsme ještě protáhli těla při odlovu jedné stromovky (GC38Y3V)._

Pak jsme dorazili pod vysoký strom a doopravdy, pověsti nelhali, koruna byla plná malých vietkongů! Přehodili jsme lano a hurá na ně.

Lezli jsme po stromě jak opice, tahali kongy za hřbet z úkrytů a já nestíhal zapisovat získané informace. Po chvíli jsme měli 49 informací z celkových 50-ti možných.

Po slezení jsme vyluštili jejich hatmatilku a i přes chybějící číslo v souřadnicích jsme se vydali na odlov finále. Cestou jsme odlovili ještě jednu tradičku (GC38MVH) a už jsme byli v lokalitě finálového stromu. Udělat rojnici a za chvíli byl kýžený strom objeven a my po nahození lana mohli logovat – dojem: úplně skvělá keš! Nápad, provedení – vše dokonalé! Švehlinky – fakt klobouk dolů!

Dalším cílem byla stromovka (GC3BE6X) v Geowest parku od Honibodů.

Zastávka autem a hurá keši. Není moc vysoko, takže nahození bylo rychlé a odlov také. Ještě jsme poblíž odlovili jednu tradičku (GC3E43E) se zapeklitým způsobem otevírání bedýnky :-O )

A teď rychle na další lahůdku – Vosí hnízdo (GC3HYGX) – keš na lanku mezi dvěma stromy. Při stoupání do šíleného kopce jsme vymýšleli taktiku. Mysleli jsme na stavbu lanovky. Ludvajs navrhoval styl „M“. Takže nás napadlo dát styl „GEOKLADNO“, ale to Ludvajs odmítl vytvořit…..  Po příchodu jsme rychle vylezli na jeden ze stromů, přes druhý jsme přehodili lano. Ludvajs se do nich zašmodrchal a najednou jel směrem ke keši! Zírali jsme na něj jak vyvoraný myši. Prostě machr se pozná na první pohled.

Po jeho slezení systém jako první vyzkoušel Max1969, po něm já, pak Maarioo a nakonec Michal, který ho navíc vylepšil lezeckým stylem „píďalka“.

No netrvalo nám to ani hodinu a mohli jsme maximálně spokojení vyrazit dále. Prostě další super keška, teď už jsme věděli, že tenhle kraj je kačerům, jako jsme my, zaslíbený a je radost ho navštívit.

A teď hurá na bubáky, pardón na strašidla (GC353Q1). Ale nejdřív jsme se museli zastavit v Nejdku na jedno a spláchnout prach z cesty.

Zaparkovali jsme pod kopcem a už jsme se hrnuli nahoru, skály byly vidět zdaleka, ale projít k nim přes borůvkové plantáže chvíli trvalo (mňam, mňam). Ludvajs hned začal šplhat nahoru a za chvíli hlásil nález keše. Rozhodl jsem se lézt taky zespodu, zatímco ostatní si to pěkně slanili seshora.

Krásné skály v naprosto klidném lese. Užili jsme si to, ale už byl čas jet dál.

Na hranicích jsme odlovili tradičku (GC1189Y), v Německu za hranicema hned 2 další (GC3356M, GC2WP1F).

U nádraží jsme připevňovali izolepou něco, co pořád bouchalo pod autem – tipovali jsme to na vejfuk, tlumič, palivovej filtr, náprava nebo kolo.

A pak nás čekal klettersteig – via ferrata (GC2FE99). Vzali jsme sedáky, smyce a už jsme šplhali po „dátech“. Celkově dost pěkná „procházka“ po lanech. Traverz – nahoru – traverz – zase nahoru a najednou jsme byli u vrcholové knihy. Kešku jsme sice nenašli (německej listing byl nad naše síly), ale podle informací co máme, se uznává jako log i zápis ve vrcholovce.

Pár fotek na paměť příštím generacím a hurá na vrchol. Zde zjišťujeme, že to ještě pokračuje a to lanovým mostem – SUPER – a pak sestupem po lanech do údolí. Prostě zase něco, co jsme si parádně užili a budem si to dlouho pamatovat!

Dalším cílem byla keš, kterou sám autor označil jako T6 (GC275A7). Po příchodu pod skálu jsme důvod pochopili a trochu se toho i lekli.

Naštěstí pro tyhle situace sebou vozíme Ludvajse, ten obul lezečky a už šplhal jako opice vzhůru. Jak zdolal převisy kolem vrcholu nechápu doteď, ale najednou byl nahoře, přivázal lano a my mohli za ním.

Dokud jsme mohli, tak jsme horolezili, ale nakonec jsme stejně museli nahodit jumary a na úplný vrchol dolézt takhle. Nahoře jsem se cítil chvíli úplně nadšeně z dosaženého vítězství a chvíli skoro pos….. strachem, jak jsem vysoko. A to jsem nahoře musel počkat na Maariaa, kterej svým výstupem zablokoval lano.

Slanění už byla hračka, ale byl sem moc rád, že jsem zase na pevné zemi. Pocit při přistání na zem se skoro nedá popsat…… Chvíli po mě se seshora snesl náš hrdina Ludvajs a my si mohli slavnostně připít jak na tento úžasný úspěch, tak i na mého nejnovějšího potomka. Pak jsme se vyfotili se skálou – je to zároveň i earth keš (http://coord.info/GC1XDQV), došli si i pro další blízkou earthku (GC2YV0K). A vyrazili vycházkovým tempem k autu.

Pak přejezd do oblasti Jantarové komnaty. První na řadě byl Bunker (GC2AHMR). Odlovili jsme, ale přišlo docela zklamání, není to dlouhé,

Škoda té cihlové zdi, třeba se za ní schovává něco úžasného, naším očím bohužel skryto.

Pak pod most (GC2A6QT). Zout boty a ochladit chodidla, vystrčit Ludvajse do konstrukce mostu a za chvíli byla keš mezi námi.

Docela snadná T5-ka. Ale i takové se počítají.

A protože se blížila tma došlo na stromovku (GC2W712) u skokanského mostíku. Co hledat jsme věděli díky geopřátelům, takže stromové finále bylo brzy na dosah. S nadšením jsme kvitovali, že na stromě je připravena pro unavené lezce i lavička! Prostě servis, jak má být! Ludvajs jedním mocným vrhem nahodil skoro až korunu, rychle přetáhnout lano a Max už stoupá vzhůru. Usednout na lavičku se bál. Ludvajs, ten se nebojí ničeho, usadil se na lavičce a čekal na ostatní.

Focení na lavičce a už začíná déšť. Rychle zrušit lezení a hrrr k autu. Už je skoro tma a Jantarová komnata (GC2FRMN) čeká na své nálezce! Přebalení věcí, přejezd na úvodky a už vidíme v lese světlušky po kterých v dešti dojdeme až k díře kamsi dolů. Převlečení do broďáků nebo atombordelů a začíná poslední dnešní dobrodružství – podzemí ve starém dole. Hned na začátku objevujeme vor. Michal, který má nízký atombordel na něj usedá, najímá Maariaa jako remorkér a postupujeme do nitra hory.

Zjišťuju, že mě do broďáků teče (hmmm moc to nevydrželo, no co můžu chtít od zlevněného zboží z jednoho nejmenovaného potravinového řetězce). Za chvíli jsme u zdi a za ní je vody už rozumně. Postupujeme neohroženě dále, nalézáme mikrovku s popisem co dál.

Za chvíli máme v rukou i klíče od pokladu a po několika minutách jsme u velké bedny!

Hurá, jantarová komnata nalezena! Odemykáme a zjišťujeme, že nás někdo předběhl. Asi permoníci. Zbylo tu jen pár hornických věcí. Prohlížíme si je a Max jako starý uhlokop nám vysvětluje co je co. Pár fotek a jdeme nazpátek. Je tu spousta rozrážek a chodeb, ale není na jejich průzkum čas.  Za chvíli jsme venku. Paráda, staré doly miluju. Slibuju, že sem se ještě vrátím….. Převlíkáme se do civilu a jdeme k autu. (PS – do boty mě vlezl slimák a já ho tam rozšlapal – nevíte někdo jak ten sliz dostat ven? :-O ). Nasedáme a jedem domů. Ještě zastávka pro keš (GC39AVT) v Německu a hurá do Čech. Začíná strašná bouřka, kroupy, déšť že není vidět na krok. I v tomto počasí někteří z nás vylézají z auta a hledají keš (GCYP26). Já mezi nimi nejsem. Pospáváme a jedeme směr Kladno. Těsně před ním stojí v lese pár aut. Vylézáme a zjišťujeme, že pres cestu leží strom, zkoušíme ho odstranit, ale nedaří se. Posádky ostatních aut čumí a kibicují, ale pomoct nám nejde nikdo. Za chvíli tu jsou 2 auta policajtů a 1 hasičské auto. Nahoděj motorovku a můžem jet dál. Postupně vysedáme a tím tahleta úžasně-famózní expedice končí!

A P.S.: za Drážďanama je prej údolí, kde je asi 14 stromovek…. co vy na to chlapci? Nestálo by za menší návštěvu?

Komentáře: 6

  1. J@VO napsal:

    Nádhera a já bl… jedu s důchodcem. Ach jo.

  2. TwiceRaP napsal:

    Ani se nechce věřit, že se tohle všechno dá stihnout za jeden den. 8-O Nevím chlapci, jestli Vás normální keše ještě baví…. :-D Opravdu moc pěkná reportáž a skutečně obdivuhodný výkon. :) Díky za přičuchnutí k T5 i T6 keším. :LOL:

  3. Horluck napsal:

    Teď jsem si konečně prohlédl celé fotoalbum – a musím říct, že jsem chvílemi brečel smíchy… :-D
    Kstavku, ty jsi nějaký pisatel komiksů, či co? Protože ty comenty k tomu sou fakt zabijácký…a za to ťa uznavam!!! :-D :-D :-D

Musíte být nalogován zanechte odpověď.